Toho rána nebylo v lednici zhola nic. Bylo na mě, na matce a živitelce rodu, abych se předvedla a z toho nic udělala vydatnou snídani pro dvě dítka a jednoho ... nenasytného chlapíka! :)
Moje maminka vždycky dělávala úžasné lívance, takové vyšší, nadýchané. Vím, že tam přidávala trochu kypřícího prášku, ale když jsem to zkoušela, nikdy se mi to tak jako mámě nepovedlo.
Toho rána jsem v základní kuchařce našla hezkou fotku lívanců (musím říct, že ty fotky jsou opravdu moc povedený) a vypadaly přesně jako ty od mámy!
Okouzlena fotkou jsem se rozhodla je vyzkoušet a držet se rad a pokynů na displeji. Statečně jsem zavřela kuchařku. Chvílema jsem si připadala jako robot, na mysl mi přišla ta chvíle, kdy si pokladní zadá částku, kterou obdržela a displej ji vyplivne tu, kterou má vrátit. Vůbec jsem nemusela použít mozek, což mě, blondýně :), v časných ranních hodinách naprosto vyhovovalo.
Byly nadýchané! Pak jsem měla ten nádherný pocit, že jsou tam ty jablka a není to tolik (jako ty přeci jen těžké a mastné od mámy) kalorické a těžké do žaludku. Snědli to všechno a udělali takové to "mnt... no mami, to byla teda parádní snídaaně"
:)
Zkuste je. Doporučuju. A s čipem to jde i bez mozku.
